Slovo stres je dnes skloňováno v mnoha podobách. V nabídkách pracovních pozic vždy dominuje požadavek „odolnost vůči stresu“, vrcholní manažeři jsou školeni na zvládání stresových situací. Hovoří se také o chorobách spojených se stresem a negativních účincích, které stres na lidské tělo a lidský organismus má.

Mnohé dříve nezainteresované možná překvapí, že stresové hormony v lidském, ale také živočišném těle, jsou ve své podstatě spouštěči život zachraňujících procesů. V základě se jedná o výběr ze dvou reakcí organismu: útěk vs. boj. V živočišné říši je výběr této reakce do jisté míry ovlivněn instinktivním chováním, avšak u člověka vše podléhá velmi složitým procesům a vyhodnocení. Jako příklad tedy můžeme uvést situaci, která v člověku vyvolá zvýšenou srdeční aktivitu a vyplavení stresového hormonu adrenalinu do krevního řečiště. Takovou běžnou situací může být vyhrocený konflikt na pracovišti. Ve chvíli, kdy doje k hádce a emotivnímu slovnímu napadání, stojí oba aktéři před volbou, zda „bojovat“ a zvýšit tón hlasu, začít emotivně gestikulovat, fyzicky zaútočit, nebo „utéct“ a v konfliktu dále nepokračovat. U každého jedince tento proces probíhá zcela individuálně.

 Projevy stresu

Jak bylo již výše zmíněno, stresovou situací se rozumí situace, kterou náš mozek vyhodnotí jako rizikovou pro náš organismus. Reakce organismu se projeví jak v podobě vnitřních projevů, kdy cítíme jistý stav úzkosti mnohdy podobný strachu, tak i v podobě vnějších změn. Ty jsou daleko konkrétnější a projevují se v podobě zvýšeného pocení, pocity horka, někdy také mírného třesu. Na emoční hladinu organismu nejcitlivěji reaguje dýchací soustava, proto se také mohou projevit potíže s dýcháním. Velmi rizikovou skupinou jsou osoby trpící astmatem, kdy u nich stresová situace může vyvolat ještě větší zúžení dýchacích cest.

Negativní dlouhodobé dopady stresu na lidský organismus

Při dlouhodobém působení stresových situací na lidský organismus může dojít až k patologickým projevům. Mezi hlavní patologické projevy patří především nespavost, předčasné buzení, únava během dne (mnohdy ještě před koncem pracovní doby nebo vyučování), častá vznětlivost a výbušnost vedoucí k častému vyvolávání mezilidských konfliktů, nadměrná konzumace alkoholu a tabákových výrobků, nepravidelné stravování.

Jak se stresem bojovat

Stresovým situacím není možné zabránit. V dnešním světě je člověk denně nucen reagovat a vyhodnocovat nespočet podnětů a vlivů působících a lidský organismus. Otázkou však je, do jaké míry jsme schopni na tuto situaci odpovědět a zabránit tak zvýšení tělesné i duševní zátěži. Jak bylo již v tomto článku zmíněno, nejcitlivější oblastí lidského organismu reagující na změnu emotivního naladění je dýchací soustava. Práce s dechem je jednou z nejúčinnějších metod, jak pracovat se stresem. Správně provedená dechová relaxace dokáže vrátit organismus do normálních „provozních“ hodnot.

Pokud se dostanete do stresové situace a pociťujete zvýšenou tělesnou zátěž, i když jste v klidu, zaujměte polohu, která vám bude příjemná (leh, sed, pohodlný stoj). Pomalu a zhluboka se nadechněte nosem, nádech směřujte do břicha. Množství nadechnutého vzduchu musí být příjemné, rozhodně by vám nemělo způsobit zadýchávání. Při nadechnutí počítejte do pěti, zadržte dech a počítejte do tří, poté vydechněte opět za doprovodu počítání do pěti. Takové cvičení provádějte libovolně během dne. Účinky v podobně uvolnění poznáte již od jedné minuty tohoto cvičení. Ideální doba, po kterou by mělo toto cvičení trvat, se udává cca. 10 minut.

Mezi další techniky a prostředky patří velmi oblíbená jóga, masáže, které jsou specializovaně zaměřené na tkáně obzvláště citlivé na působení stresu a další techniky vycházející z principu autosugesce.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum