Podvrtnutý kotník nebo hlezno?
Poranění v oblasti hlezenního kloubu patří mezi nejčastější poranění vůbec a především u mladých aktivních lidí. Jedná se především o úrazy vzniklé při sportování, ale téměř stejně často k nim může dojít chybným došlápnutím. Zhruba 99% procent těchto poranění vznikne distorzním mechanismem, tedy podvrtnutím. Zbylé 1% vznikne přímým mechanismem, tedy úderem nebo nárazem přímo do oblasti hlezna. Distorze, nebo také podvrtnutí znamená, že se osa kloubu vychýlí a dojde k zátěži vazů udržujících stabilitu hlezenního kloubu.
V případě, že není násilí příliš velké, dojde pouze k drobnému poranění těchto vazů ve smyslu jejich natažení a mikroskopických trhlin, vaz sám o sobě však zůstane celistvý. Je-li však násilí větší, vaz se může přetrhnout. V některých případech však podvrtnutí hlezna způsobí nejen poranění vazů, ale i kostí, tedy zlomeninu.
Anatomie hlezenního kloubu
Hlezenní kloub, nesprávně nazývaný kotník je jeden z nejsložitějších kloubů lidského těla. Proč nesprávně nazývaný kotník? Kotník, respektive kotníky dva, vnitřní a vnější jsou součástí hlezna a jsou tvořeny dolním koncem kosti lýtkové a holenní, neboli fibuly a tibie. Ty spolu tvoří jakousi vidlici spojenou pevnou vazivovou strukturou, přední a zadní tbiofibulární syndesmozou. Do této vidlice je vložen talus a v případě dobré funkce toto skloubení umožňuje pouze pohyb dopředu a dozadu, ostatní směry pohybu jsou v tomto skloubení díky vazům fyziologicky nemožné, avšak při poranění vazivových struktur k nim patologicky docházet může. Na vnitřní straně hlezna se od vnitřního kotníku tvořeného dolní částí tibie rozepíná vaz deltový, ligamentu deltoidem nezvaným podle svého tvaru, jakéhosi vějíře. Na vnější straně se od zevního kotníku kotníku rozepínají vazy tři. Ligemantum fibulotalare anterior a posterior, vazy jdoucí zepředu a zezadu na talus a ligamentu fibulo calcaneare, vaz jdoucí na kost patní.
Jak již bylo řečeno výše, při podvrtnutí hlezna může dojít k poranění vazů, kostí, nebo obojího. V zásadě existují 4 způsoby, jak si člověk hlezno může podvrtnout a záleží na množství síly, které v okamžiku podvrtnutí působí.
Příznaky podvrtnutého kotníku
Jako první se objevuje bolest a pro bolest omezená hybnost, ta je největší právě v místě, kde je poraněná některá ze struktur hlezenního klobu. Poté se objevuje otok, hematom, v případě zlomeniny se může objevit i krepitace, tedy slyšitelný zvukový fenomen třoucích se o sebe navzájem dvou a více úlomků kostí. Může dojít i k nestabilitě hlezna projevující se pocitem nejistoty v „kotníku“ a praktickou nestabilitou v ne zcela výjimečných případech může dojít až k luxačním zlomeninám hlezna, vyžadující operační léčbu.
Prevence
Jelikož podvrtnutí kotníku vznikne většinou nekontrolovaným, náhle vzniklým nesprávným došlápnutím, je prevence téměř nemožná, protože sebe lepší obuv nebo různé drahé pomůcky nabízené ziskuchtivými ortopedy prostě tomuto podvrtnutí předejít nemohou. Co je ale velmi důležité, přizpůsobit své chování opakovaným podvrtnutím Je velmi znepokojující vidět mladé sportovce ochotné platit nemalé částky za protektivní pomůcky aniž by jim někdo vysvětlil, že nepřestanou-li hrát například fotbal v intenzitě jako doposud, za několik let budou mít velké obtíže. Bohužel, velká spousta rodičů mladých sportovců toto nikdy nepřijmou a z jejich nadaných sportovních ratolestí se posléze stávají chroničtí pacienti ortopedických ambulancí. Je tedy mnoho způsobů, jak hlezno chránit, ale nepřestaneme-li jej vystavovat vysokým nárokům při sportu, nikdy jej neochráníme. Jako nejjednodušší a asi i nejefektivnější je prostá bandáž elastickým obinadlem. Výhoda je v tom, že obinadlo přesně kopíruje reliéf nohy a hlezna.
Složitost léčby podvrtnutého kotníku je přímo úměrná tíži podvrtnutí. V případě, že došlo pouze k částečnému poranění vazů obejdeme se pouze s funkční léčbou. To znamená v akutní fázi ledování, zvýšenou polohu a odlehčení, vystřídané časně postupným přiměřeným zatěžováním. Tato léčba trvá většinou několik týdnů. Dojde-li ale k hrubšímu poranění vazů, je nezbytné postiženou končetinu imobilizovat a fixovat na několik týdnů a k rehabilitaci přistoupit až následně. K imobilizaci je podle mého názoru nejlepší nejprve sádrová dlaha, kterou je možno vystřídat za cirkulární sádrovou fixaci, lidově tedy sádru, možno s podpatkem umožňující minimální došlap k odlehčení. Je možné použít i širokou paletu nabízených hlezenních ortéz, ale víme, že pacient většinou stejně s ortézou nedodržuje tak kvalitní léčebný režim jako se sádrou.
Kdy vyhledat lékaře
Většina podvrtnutí kotníku nejsou příliš vážná a zvládnete je vyřešit samy doma stejně tak jako většinu jiných běžných onemocnění. Někdy však již okamžitě po úrazu, tedy podvrtnutí kotníku cítíte, že se jedná o vážnější poranění. Již samo toto podezření je důvodem navštívit lékaře. Neznamená to ovšem, že musíte běžet k lékaři okamžitě, například v noci nebo o víkendu. Plně postačí ledovat a mít postiženou končetinu ve zvýšené poloze. Nastane-li však situace, kdy se otok rychle zvětšuje nebo se objeví změna barvy a kůže je teplejší než na zdravé končetině, existuje vážné podezření, že se jedná o těžkou distorzi a je potřeba lékaře vyhledat okamžitě. S vyhledáním lékaře dále neváhejte jedná-li se jednoznačnou zlomeninu nebo dokonce otevřenou zlomeninu.
Komplikace podvrtnutého kotníku
V případě, že zanedbáte předepsanou léčbu, začnete kotník zatěžovat příliš brzo, nepřiměřeně nebo nevhodně, můžete si způsobit velmi nepříjemné komplikace, mezi něž patří chronická bolest, nestabilita, náchylnost k opakovaným podvrtnutím nebo artróza. Léčba takovýchto komplikací je velmi složitá a nákladná. Je potřeba si uvědomit, že hlezenní kloub je jeden z nejzatěžovanějších a tudíž nejpotřebnějších a ne vždy, lze tyto komplikace plně vyléčit. Z toho plyne, jak bychom se ke svému poraněnému kotníku měli chovat.
Hlinikove dlahy pro prvni pomoc
Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum