Afty jsou pro většinu lidí nepříjemnými paralyzéry úst, které dokáží potrápit. Člověk nemůže pořádně jíst, zvýšeně sliní a dokonce i polykání kolikrát působí bolest. Záleží, kde se aft lokalizuje a také v jakém počtu. Jeden aft se léčí poměrně snadno, ale i tak nám v ústech překáží a my máme pocit, že v nich neustále něco máme.

Číst dál: Problém s afty

Jistě už o viru Zika něco tušíte. Kdo nežil posledního půl roku na jiné planetě, ví, jaká je situace. Odborníci tvrdí, že tu s námi je už přes 60 let, ale teprve v uplynulém roce se začal projevovat. Před pár měsíci se z něj stal globální problém a Světová zdravotnická organizace varovala, že se během léta nejspíš dostane do oblíbených dovolenkových destinací. Lidé se teď ptají, co dál. Mají se své dovolené v teplých krajích vzdát? Je virus opravdu tak nebezpečný?

Číst dál: Virus Zika

Podle statistik má v Česku nesnášenlivost lepku asi 50krát více obyvatel, než kolik jich to o sobě skutečně ví. Právě vzhledem k tomu, že to není nic, na co by se umíralo, připisuje spousta lidí různé problémy jiným příčinám. Bezlepková dieta jim nic neříká, tím pádem se jejich zdravotní stav nikdy nezlepší. Patříte také mezi ty, jejichž alergie na lepek nebude nikdy diagnostikována?

Číst dál: Nejznámější příznaky alergie na lepek

V současné době dochází k nárůstu výskytu alergií. Trpí jí až cca 10% lidí. Pod pojmem alergie se může skrývat několik typů odlišných reakcí. Nejčastěji se setkáváme s prvním typem alergické reakce tzv. protilátkami zprostředkovaným - atopickým.Nejčastjší alegie jsou na různé druhy potravin a pylů. O něco méně časté jsou alergie na prach. Mezi vzácnější alergie patří alergie na kovy nabo například latex, silikon a jiné látky. Velmi nebezpěčné jsou alergie na léky a jedy hmyzu. V případě vystupňované alergické reakce může nastati takkzvaný anafylaktický šok, jehož následkem může být při neposkytnutí pomoci i smrt.

Číst dál: Alergie, co o ní víme?

Křečové žíly neboli varixy jsou vlastně žilní městky, onemocnění žil dolních končetin v důsledku žilní nedostatečnosti, které představují zpočátku kosmetický problém, ale mohou postupem času znamenat i poměrně velké zdravotní riziko, pokud se správně neřeší. Postihují jak muže, tak ženy.

Číst dál: Křečové žíly

Biliární neboli žlučníková kolika je stabilní nebo přerušovaná bolest v horní části břicha, obvykle v pravém podžebří. To se stane, když něco blokuje normální odtok žluči ze žlučníku. Žluč je kapalina, která napomáhá trávení tuků. Za normálních okolností, žluč se vytváří v játrech a ukládá ve žlučníku. Při konzumaci stravy se žluč odvádí ze žlučníku přes žlučové cesty a společný žlučovod do tenkého střeva-dvanáctníku, kde se mísí s částečně natrávenou stravou.

Číst dál: Žlučníková kolika

Divertikulóza je stav, ve kterém se vnitřní vrstva tlustého střeva nebo tlusté střevo vyboulí přes vnější, svalové vrstvy. Tyto "vybouleniny" se nazývají divertikly. Divertikulitida je termín pro záněty a infekce v jednom nebo více divertiklech.

Číst dál: Diverkulitida a divetrikuloza

Bolest hlavy migrenózního charakteru je považována za chronické onemocnění, které člověka obtěžuje v opakovaných cyklech. Typická bolest se obvykle vyskytuje jen na jedné polovině lebky. Jedná se o civilizační chorobu postihující cca 20% žen a 6% mužů. I když ataky migrén člověka neohrožují na životě, jsou svazující a velmi nepříjemné z hlediska kvality života. Na bolesti hlavy dosedají totiž další problémy.

Číst dál: Migréna

Alergie na bílkovinu kravského mléka je vlastně jakousi neadekvátní reakcí imunitního systému. Lidé jí dost často zaměňují s intolerancí laktózy, ale obě onemocnění mají jinou příčinu. Intolerance laktózy je způsobená neschopností organismu strávit cukr, což nemá s alergií vůbec nic společného. Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABMK) je velmi rozšířenou potravinovou alergií, která se v 95% vyskytuje u novorozenců do 1 roku jejich života. Tato alergie se ztratí u devíti z deseti dětí do konce batolecího období, cca 3 let.

Číst dál: Alergie na bílkovinu kravského mléka

Náhradu kyčelního kloubu podstoupí v České republice ročně stovky pacientů. Nejčastěji to bývá z degenerativních změn kyčelního kloubu a více pacientů je mezi ženami. Menší procento pacientů má kyčelní kloub opotřebovaný již v mladším věku v důsledku nesprávných anatomickcých poměrů mězi kloubní hlavicí a kloubní jamkou, což bývá vrozené. Další skupinou pacientů jsou lidé po úrazu, jehož vlivem dojde ke zničení kyčelného kloubu.

Číst dál: Náhrada kyčelního kloubu

Toto méně časté onemocnění je vyvoláno nadměrným ukládáním železa do tkání. Naše tělo železo nezbytně potřebuje, ale také si pečlivě hlídá jeho hladinu. Pokud se ukládá ve větší než zdravé míře, vede to k toxickému poškození. To může být buď častější vrozené, nebo získané, čili sekundární, které se do těla dostává opakovanými transfúzemi nebo léčbou jiné choroby.

Číst dál: Hemochromatóza

O kapavce slyšel pravděpodobně už každý a zatímco je mezi mladými generacemi často podceňovaná, ve světě se jí stále nedaří vymýtit. Název této nejrozšířenější pohlavně přenosné choroby na světě je odvezen od slovesa kapat. Starší generace možná znají její německý výraz „tripper“, který v překladu rovněž znamená kapat.

Číst dál: Kapavka

Příušnice jsou akutní virové onemocnění způsobené virem ze skupiny paramyxovirů, kam patří též virus zarděnek a spalniček. Jde o vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší kapénkami z nemocného člověka na zdravého. Vstupní branou infekce jsou horní cesty dýchací, kde se virus pomnoží, odtud se viry šíří do regionálních mízních uzlin a zhruba za 2 týdny se dostávají do krve a můžou se šířit dál po těle. První projevy onemocnění se tedy objevují 14-21 dní od nákazy. Nakažený je však infekční již týden před prvními projevy onemocnění a následně 2 týdny po odeznění příušnic. Nejčastěji se infekce vyskytuje v zimě a na jaře a po prodělané infekci zůstává doživotní imunita.

Číst dál: Příušnice

Hluboká žilní trombóza je stav, kdy se v hlubokém žilním systému nejčastěji na dolních končetinách vytvoří sraženina (trombus), která vede k obstrukci toku krve touto žilou. Vzácnější je hluboká žilní trombóza na horní končetině.

Číst dál: Hluboká žilní trombóza

Pásový opar, též Herpes zoster, je kožní infekční onemocnění vyvolané virem Varicella zoster. Tento virus způsobuje při prvním kontaktu s organismem plané neštovice. Po vyléčení planých neštovic zůstává virus v těle ukryt v některém senzitivním gangliu (tělo nervu) a může dojít k jeho aktivaci, která se projeví výsevem pásového oparu v oblasti, která je inervovaná daným senzitivním nervem, v jehož gangliu byl virus ukrytý.

Číst dál: Pásový opar - neštovice

Infarkt myokardu neboli srdeční mrtvice, je náhlé přerušení přítoku krve do části srdce, které je způsobeno náhlým uzávěrem věnčité (koronární) tepny nejčastěji krevní sraženinou. Krevní sraženina (trombus) vznikne ve věnčité tepně, jejíž stěna je postižena aterosklerózou, tedy je v ní takzvaný aterosklerotický plát (tukové látky uložené ve stěně cévy). Tento plát když doroste určité velikosti, má křehký povrch, který může prasknout a tato ruptura je automaticky aktivací krevního srážecího systému zalepena trombem (sraženinou), která však uzavře již takto zúžený průsvit věnčité tepny. Další příčinou uzávěru věnčité tepny může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla na jiném místě cévního řečiště, ostatní příčiny jsou vzácnější.

Číst dál: Infarkt myokardu