Slunce a vitamín D

Vitamín D, který se dává (respektive v ještě nedávné minulosti dával) nejčastěji do spojení s dobrým zdravotním stavem našich kostí, je velmi náročné získávat z klasické stravy. Obsahují jej totiž vlastně jen vybrané potraviny, které povětšinou nejsou na našem jídelníčku obsaženy pravidelně – a tento obsah rozhodně nepokryje obvyklou poptávku našeho organismu. Naštěstí se však tento vitamín dá úspěšně „vyrábět“ pomocí slunečního svitu.

Zvláště v posledních letech se přikládá vitamínu D podstatně větší význam, protože několik vědeckých studií přineslo zásadní informace – nejde totiž jen o zdravé kosti. Vitamín D totiž pozitivně působí i na kardiovaskulární systém, ovlivňuje i imunitu a dokáže i regulovat hladinu krevního cukru. Není asi tajemstvím, že většina lidí trpí nedostatkem tohoto vitamínu – a snad i díky tomu bývají tak často nemocní (hlavně v zimě, kdy je sluneční svit podstatně slabší), například chřipka nebo viróza by bývala nemusela vůbec propuknout.

Vitamín D

Vitamín D totiž, aby dostatečně chránil celý organismus před nepřízní vnějších vlivů, musí být v organismu v adekvátním množství. V opačném případě jej zužitkují ledviny pro regulaci hladiny vápníku v krevním oběhu a na jiné záležitosti už nezbyde prakticky nic.

Doporučená denní dávka vitamínu D?

Obvykle je udávána v rozmezí dvaceti až třiceti mikrogramů, v závislosti na věku a pohlaví. Nedostatek, který je závažný hlavně u malých dětí, se projevuje rachitidou a v dospělém věku je pak jedním z hlavních příčin vzniku osteoporózy. Tento nedostatek je mimochodem k vidění na všech kontinentech, tedy nejde jen o problém spojený čistě s Afrikou nebo naopak vyspělými oblastmi Evropy a Ameriky, jak tomu bývá u řady jiných chorob. Nadbytek vitamínu D se naopak projevuje v krátkodobém měřítku dehydratací nebo zácpou, ale v měřítku dlouhodobém mohou být poškozeny ledviny či srdce.

Zdroje vitamínu D mohou být samozřejmě různé

Jedná se hlavně o tučné mořské ryby (tuňák, sardinka či losos), některé druhy hub (mimo jiné i některé žampiony), ale například i o vaječný žloutek, kde je problémem na druhou stranu vysoký obsah cholesterolu. V USA nebo Kanadě se řeší nedostatek vitamínů D i takzvanou fortifikací potravin, tedy přidáním malého množství vitamínu do mléka, džusů či cereálií, v Evropě se toto bohužel děje v opravdu malém měřítku.

Nejcennějším zdrojem vitamínu D je ale sluneční svit. Zde je potřebné najít adekvátní míru, protože přílišné slunění znamená zvýšené riziko rakoviny kůže, navíc, když oficiální doporučení lékařů se v tomto směru hodně liší (pokud jsou už vůbec k dispozici, protože o tomto tématu se mluví jen opravdu málo).

Někteří vědci ale mají jasno – stačí pobýt deset až třicet minut dvakrát týdně na přímém slunci, ideálně bez opalovacích krémů. Solária jsou pak v tomto směru dosti nevhodným řešením.

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele mss
mss odpvěděl/a: #2
Tento vitamín ve svém životě "nějak moc neřeším". Na sluníčku jsem docela často, i když jsem většinu dne zavřená vevnitř, tak i přesto se snažím být dostatek času venku. V létě je to samozřejmě lepší, to si jej vychutnávám ze všech sil, hlavně na dovolené. Ale jinak jsem nikdy nebrala ani žádné doplňky na podporu vitamínu D, spíš ho nevědomky přijímám v tom jídle.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka odpvěděl/a: #3
Nedávno se ke mně dostal doplněk stravy ve formě vitamínu D3. Nějak jsem ale moc nepochopila, co je to vlastně za vitamín a v jakém je vztahu k vitamínu D, o kterém je řeč v tomto článku. Odpoví mi nějaký odborník?
Avatar uživatele kamila.336
kamila.336 odpvěděl/a: #4
ja jako doplnek vitaminu d kupuji kazdou zimu probio c+d