Mnoho lidí nedá na své vlasy dopustit, snaží se je chránit různými kosmetickými přípravky, pečuje o ně a stará se o to, aby vypadaly co nejlépe a nejedná se jen o ženy ale také o muže. Existuje ovšem opačný pól, kdy vlasy pro daného člověka nejsou ani tak prostředkem ke zkrášlení sebe sama, ale spíše prostředkem k uvolnění a odreagování, vybití a zklidnění. A tím není myšleno uklidňující česání vlasů, ale jejich vytrhávání, škubání a tahání.

Číst dál: Trichotillomanie – když nejde přestat

Možná jste to někteří zažili, když jste byli dětmi. Možná toto téma teď řešíte se svými vlastními ratolestmi. Somnambulismus neboli náměsíčnost se totiž nejčastěji objevuje právě u dětí a to až u 15%. Čím je to způsobené? Může to být nějak nebezpečné a existuje nějaká léčba či prevence?

Číst dál: Somnambulismus neboli náměsíčnost

To, že se jedná o nemoc postihující především mladé dívky, je celkem všeobecně známo. Nevyhýbá se ovšem ani jiným věkovým kategoriím ani opačnému pohlaví. Časté jsou také zkreslené pohledy na nemocné dívky (ale i chlapce). Ne každý totiž ví, jaké závažnosti může tato nemoc dosáhnout a jaké může mít dopady na lidské zdraví. Protože je to ovšem nemoc psychosomatická, má neblahé důsledky nejen na tělo, ale také na duši. Co vše může mentální anorexie způsobit nemocnému?

Číst dál: Co dělá s lidmi mentální anorexie?

Napadá vás někdy, při vaší jízdě po silnicích, jak je možné, že se někteří řidiči chovají jako hulváti, a jiní ne? Přemýšleli jste někdy nad tím, co v nich vyvolává agresivitu a nevhodné chování? Na téma agresivity u řidičů bylo provedeno mnoho studií s mnoha výsledky, ze kterých nelze stanovit přesnou příčinu agresivity, neboť každý řidič je jiná osobnost a proto má i jiné důvody. Existují ovšem podněty, které mohou rozčilovat více řidičů – nejen ty agresivní.

Číst dál: Co vede k agresivitě na silnicích?

Tento název již každý z nás pravděpodobně někdy ve svém životě zaslechl. Ne každý si ovšem dokáže představit, co vše tato porucha obnáší a co vše jí může způsobovat. Na rozdíl od jiných psychiatrických poruch, se totiž tato porucha může týkat každého z nás, neboť nikdo z nás neví, jaká událost nás v životě potká a jak budeme schopni ji unést.

Číst dál: Posttraumatická stresová porucha

Letošní zimu jsme si mnoho sluníčka neužili. Některým lidem to možná tak nepřijde, jiní naopak nedostatkem slunečních paprsků mohou velmi trpět. Nedostatek světla se totiž může u některých lidí projevit horší náladou, apatií, nechutenstvím, horší kvalitou spánku a u některých může vyústit dokonce k tzv. sezónní depresi. Co se s tím dá dělat? Existuje nějaký způsob, jak lze nahradit sluneční svit a dopřát si opět trošku více světla ve svém životě?

Číst dál: Terapie světlem

Aneb to, co se může zdát jako nezvladatelné, se může jevit jinak, když jsou na problém dva a ještě se mu dokáží zasmát. Stalo se Vám někdy, že jste se svým blízkým pohádali „do krve“ a pak vám to nakonec přišlo tak moc absurdní, až jste se tomu začali oba smát?

Číst dál: Léčivá síla smíchu

Když dítěti nejde pravopis nemusí to znamenat, že je hloupé. Některé děti mají při nástupu do školy nedostatečně vyvinuté některé oblasti odpovídající za dobrý nácvik čtení a psaní. Pokud se na nedozrání těchto složek včas přijde, je možné je s dětmi trénovat, nemusí to ale znamenat, že se potíže odstraní úplně.

Číst dál: Dysortografie – obtíže s pravopisem

Právě probíhá období, kdy většina škol pořádá zápisy do prvních tříd. Malí školáčci jsou podrobováni první zkoušce, která má za úkol zjistit, zda jsou již dostatečně zralí na to, aby z nich mohli být školáci. Pro většinu dětí se jedná o formalitu, do školy se těší, od Vánoc mají již nakoupeno mnoho školních pomůcek od penálu až po tašku a s nástupem do školy se počítá. U některých žáků ale může vzniknout podezření, že některá oblast potřebná pro zahájení školní docházky ještě není zralá a že by bylo dobré zvážit odložení nástupu do školy o jeden rok. O tomto kroku pomáhá rozhodnout školské poradenské zařízení, většinou pedagogicko-psychologická poradna. Co se při vyšetření školní zralosti zkoumá? Jaké oblasti jsou pro úspěšný nástup do školy důležité?

Číst dál: Odklad školí docházky – jít či nejít

Nové výzkumy ukázaly, že cyklisté s přilbou více riskují a hrozí jim větší nebezpečí ze strany ostatních účastníků silničního provozu oproti cyklistům bez ochranné přilby. Čím je to způsobeno? Má tedy nošení cyklistické přilby nějaký význam? V naší zemi je tento ochranný prvek povinný do věku 18 let. Především dětem vštěpujeme nutnost cyklistické přilby a její užitečnost. Co tím ale způsobujeme v lidské mysli, pokud poukážeme na užitečnost ochranného prvku?

Číst dál: Pomáhají cyklistické přilby k větší bezpečnosti?

Pervazivní vývojové poruchy je oblast poruch, o kterých mnoho lidí jistě slyšelo či četlo. Ne každý si ovšem tyto poruchy spojí se slovem „pervazivní“. Toto slovo znamená „všeprostupující“ a je v názvu proto, že tyto poruchy postihují veškeré oblasti lidské psychiky (motoriku, kognici, emoce, vůli atd.). Postihují také sociální a komunikační dovednosti, což jsou oblasti, které zasahují do celého života a ovlivňují veškeré dění, vše co se kolem dítěte děje je ovlivňováno jeho schopností komunikace s okolím. Pervazivní vývojové poruchy začínají většinou v prvních třech letech života dítěte. Dříve se používal pojem psychóza, ve snaze odlišit tyto poruchy od psychóz u dospělých se od tohoto pojmu upustilo.

Číst dál: Pervazivní vývojové poruchy

Pomocí vnímání je naší mysli zprostředkováván obraz vnějšího světa. K tomu, abychom okolní svět vnímali takový, jaký je, je nutná správná činnost smyslových orgánů, dostředivých nervových drah, které nám informaci ze smyslů přenášejí ke vhodným oblastem mozku a také samozřejmě činnost mozku. Příčin a poruch vnímání, které mohou vznikat kdekoliv v tomto řetězci je mnoho. Z psychologického hlediska jsou ale důležité ty, které se týkají samotného vnímání jako psychologického jevu – tedy pokud smysly fungují správně, ale naše hlava, je vyhodnocuje jiným způsobem, než by měla.

Číst dál: Halucinace a iluze – když je skutečnost jiná

Díky hudbě máme možnost vyjádřit své emoce, myšlenky, pocity, afekty i jiným způsobem než pouhými slovy. Některým z nás je vyjádření pomocí hudby příjemnější než popsat to, co cítí svými vlastními slovy. Tohoto účinku (a nejen tohoto) se používá při muzikoterapii a i jiné terapeutické práci s hudbou. Její léčivé účinky jsou totiž známy již od starověku. Vždyť už Platón řekl: „Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskrytějším místům duše." Jejím poslechem můžeme pomoci sami sobě uvolnit se, relaxovat, odpočinout si a vyjádřit své skryté touhy či přání. Její léčivá moc ovšem sahá i o trochu dále…

Číst dál: Hudba a její (po)moc

Diagnóza ADHD (z anglického Attention Deficit and Hyperacitivity Disorder – Porucha pozornosti a hyperaktivita) bývá označována jako jedna z nejčastěji diagnostikovaných poruch u dětí a také jako diagnóza, která je nadužívaná (tedy přidělována i dětem, které jí pravděpodobně netrpí). Může to být způsobeno například tím, že nejsou objektivní metody k měření této poruchy. Její diagnóza probíhá na základě odborného klinického posouzení příznaků a chování dítěte. Záleží pak tedy na úsudku odborníka, kterému svěříte své dítě do rukou, zda příznaky vyhodnotí jako natolik závažné, aby se jednalo o poruchu. Otázkou je, co pak? Co se dá dělat?

Číst dál: Pomoc při ADHD – jaké jsou možnosti?

Pro někoho je to první věc, kterou udělá hned potom, co ráno vstane z postele. Někdo ani nevstane a příchozí poštu kontroluje už v posteli. Chodí snad přes noc tolik důležitých zpráv, že se bez nich nedokážeme obejít? Způsobujeme nám snad taková muka to, že jsme offline a nemáme aktuální zprávy, že je pro nás nemyslitelné podívat se na email až v práci? A co přes den? Jak často sledujete nově příchozí poštu? Nemáte chvílemi pocit, že jste novými zprávami příliš zahlceni? Udělejme něco pro to, abychom zbytečně sami sebe nestresovali.

Číst dál: Jak často kontrolujete pracovní emaily? Neškodíte tím svému zdraví?

Říká se, že smích léčí a že spokojení lidé žijí déle. Co ale ti ostatní? Co ti, kteří se nesmějí, ti co jsou nešťastní a ti co nejsou spokojení? Žijí tím pádem opravdu kratší dobu? Mají větší pravděpodobnost že dříve zemřou? To se snažili zjistit ve výzkumu prováděném na Univerzitě v Oxfordu.

Číst dál: Vliv štěstí a neštěstí na naše zdraví