Panická porucha

Panická porucha je poměrně závažný stav, při němž člověk prožívá opakované záchvaty intenzivního strachu až hrůzy. Vzniká náhle, bez příčiny a dotyčný nad sebou ztrácí kontrolu. Během chvíle dosahuje maxima a přechází v záchvat, kterému se říká panická ataka. Je to nepříjemný stav, při kterém člověk není schopen s tím nic udělat. Součástí jsou i tělesné příznaky v podobě svíravých pocitů na prsou, zrychlené srdeční činnosti, svalového třesu, pocitu na zvracení či na omdlení. Má velký vliv na následné chování, dotyčný se později vyhýbá místům, kde pocity hrůzy prožil. Začne mít strach, že se ataky znovu objeví a proto to může vyústit až ve vyhýbání ostatním lidem. Člověk raději zůstává schovaný v bezpečí domova.

Co ji způsobuje

Panická porucha patří mezi neurózy. Nejde tedy o nemoc, nýbrž o narušenou funkci. Jako u jiných neuróz existují určité dispozice. U této poruchy je to velká citlivost nervové soustavy a zranitelnost podpořená životními zkušenostmi a okolnostmi. Pak stačí stresová situace se silnou zátěží, která se projeví v podobě první ataky. Může se spustit i při nedostatku kyslíku, například ve vydýchané místnosti, nebo nadbytečného příjmu kofeinu. Proto by se lidé s neurózou měli těmto situacím vyhýbat. K rozvoji poruchy dochází v dospívání a u mladých lidí v rozmezí 23. a 29. roku života. Může k ní dojít i v dětství, případně ve stáří. Častěji se objevuje u žen.

Příznaky

Příznaky probíhají v psychické i fyzické rovině. Mezi psychické příznaky patří hlavně neznámá úzkost, intenzivní obava o život, strach, že se přihodí něco hrozného. Opakovaně dotyčného napadají katastrofické myšlenky a představy. Postižený trpí problémy s koncentrací, nadměrnou bdělostí a ostražitostí. Velmi časté jsou spánkové problémy nebo nespavost. Záchvaty panické hrůzy může provázet i lekavost a podrážděnost. Fyzické příznaky jsou velmi nepříjemné. Člověk má mnohdy pocit sevřeného žaludku, svalový třes, sucho v ústech anebo návaly horka. Mívá mžitky před očima, bolest hlavy a pocity na zvracení. Ke svíravému pocitu na prsou a bušení srdce se přidávají dechové problémy v podobě zrychleného dýchání nebo naopak pocit nedostatku dechu. Rozstřesenýma rukama nejde nic udělat. Přichází závrať, studený pot. Okolí vůbec nemusí poznat, co se s postiženým skutečně děje.

Jak ji zvládat

Panické atace nelze předcházet. Vzniká náhle a nečekaně, většinou u lidí psychicky labilnějších a u lidí pod velkým stresem. Pomáhá podpora blízkých lidí v okolí postiženého. Pokud dotyčný ví, která situace tento stav vyvolává, může si s jejich pomocí postupně zvykat na zátěžové situace. Běžnou reakcí je snaha uniknout co nejrychleji pryč nebo vyhledat pomoc a bezpečí. Řada lidí trpících touto poruchou u sebe nosí uklidňující léky. Často cestují pouze na známá místa. Typickým je také strach zůstat o samotě. Tato porucha může postihnout většinu lidí. Zejména osoby prožívající velký stres nebo strach. Objevuje se při náročné životní situaci, jakou je třeba smrt blízké osoby, nemoc v rodině, případně ztráta zaměstnání. Velkým stresovým faktorem bývají i různé zkoušky ve škole, například maturita.

Bušení srdce

Dalším příznakem panické poruchy je Palpitace neboli bušení srdce. Jsou to nepříjemně vnímané pocity, které vyvolávají údery vlastního srdce. Běžně se vyskytuje jako normální reakce těla na fyzickou i psychickou zátěž. Při ataku ho doprovází také bolest na hrudi a zrychlení srdeční činnosti. Příznaky připomínají infarkt, proto si dotyčný často zavolá rychlou záchrannou pomoc. Pokud je v nemocnici infarkt vyloučen, je vhodné začít s léčbou panické poruchy.

Jak se léčí

Čím dřív začnete svůj problém řešit, tím kratší bude léčba. Nejprve je nutné vyloučit, že se opravdu nejedná o tělesnou příčinu obtíží, jako je srdeční infarkt, plicní embolie nebo zvýšená funkce štítné žlázy. U lehké panické poruchy se začíná nejdřív s psychoterapií nebo nasazením antidepresiv. U těžkých příznaků je to kombinace obojího. Antidepresiva se v prvních dvou týdnech doporučují podávat v polovičních dávkách. Někdy nemusí zabrat a je třeba vyzkoušet jiná nebo zvolit jiný psychoterapeutický přístup. Z psychologických postupů se uplatňuje kognitivně-behaviorální terapie a relaxace. Doba léčby je individuální. Může trvat pár měsíců, ale i řadu let.

Panická porucha a úzkost

Úzkost je pro člověka v normální situaci důležitá. Vyostří mysl a pomáhá, pokud se objeví možné nebezpečí. V mírné podobě je tedy v pořádku. Může mít vliv na naši motivaci či výkon v práci. Když je nadměrná, intenzivní a trvá dlouhou dobu, negativně zasahuje do kvality života. Při úzkosti vzniká pocit ohrožení, ale není zjevná konkrétní příčina. Pokud máme fobii, víme konkrétní situaci, které se obáváme. U člověka s panickou poruchou často vzniká strach z další ataky. Začne přemýšlet, jak by probíhaly v jiném prostředí, Přijdou obavy, že se mu nedostane pomoci třeba na ulici nebo v obchodě. Přepadne ho panická úzkost a začne se těmto situacím záměrně vyhýbat. Stav přerůstá v agorafobii, kdy ve vystupňované situaci člověk raději vůbec nevychází z bezpečí domova.

Nárok na invalidní důchod

O invalidní důchod je dobré zažádat, pokud se ataky zesilují a člověk není schopen ani docházet do zaměstnání. Je třeba zajít na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, kde vyplníte písemnou žádost o invalidní důchod. S sebou je třeba mít občanský průkaz, doklady o studiu a rodné listy dětí. Poté bude zdravotní stav přezkoušen posudkovým lékařem OSSZ a následně dle jeho rozhodnutí přiznána invalidita prvního, druhého nebo třetího stupně. K přiznání invalidního důchodu musíte tedy splnit tyto dvě zákonné podmínky: přiznání invalidity a získání potřebné doby pojištění.

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele Relax-Pohoda
Relax-Pohoda odpvěděl/a: #2
Ahoj potrebujete trochu relaxovat, nebo lepe usinat a nebo proste vypnout ?
Mrknete na me videa na youtube a podporte me odberem , like a nebo komentem pod videem dekuji vsem kdo tak ucini !! :-)
Záchvat paniky