ZDRAVI-NEMOC.CZ - ZDRAVÍ, NEMOCI, HUBNUTÍ, BYLINKY

nespavost

Poruchy spánku projevující se zejména nespavostí dnes trápí velké množství populace. Spánek představuje pro lidský organismus nezastupitelnou část režimu, ve které probíhají regenerační procesy, na něž tělo v běžném denním režimu není schopno vynaložit příliš velké množství energie. Poruchy spánku se negativně projevují do všech oblastí lidského života, zejména pak zdravotní stav je považován za nejpostiženější. Co je vůbec spánek a proč je tak důležitý, jak by mělo vypadat prostředí, ve kterém spíme?

Co je spánek

Spánek je přirozený fyziologický proces lidského organismu a také většiny živočichů. Jedná se především o útlum fyziologických i emočních pochodů. V praxi to znamená, že některé procesy, které jsou důležité v běžném denním režimu, jsou zpomaleny nebo úplně potlačeny. Mezi takové procesy patří např. metabolismus, krevní oběh apod. Výsledkem toho je ušetřeno nemalé množství energie, které si tělo může dovolit bez následků použít na regeneraci namáhaných tkání, na boj proti vznikajícímu zánětu či infekci nebo na hojení jakýchkoliv zranění. Díky tomu také spánek pozitivně působí na emoční vypětí a dokáže organismus osvobodit i od tzv. emoční únavy. Ne nadarmo se tedy říká, že spánek léčí.

Jak dlouho spát?

V odborných publikacích a obecných doporučení se můžeme dočíst, že za optimální délku spánku je považována doba 7 – 8,5 h. Tato doporučení jsou ovšem velmi individuální. Záleží především na náročnosti denního režimu a na energetickém výdeji, který jste během dne spotřebovali. Pokud se ráno probouzíte s pocitem odpočinku, svěžesti a celkové fyzické i psychické pohodě, můžete konstatovat, že délka vašeho spánku je dostatečná.

Lze spánek obelstít?

Mnoho lidí hledá cesty, jak si aktivní část dne prodloužit i do pozdních nočních hodin. Často je k tomu vede především vysoké pracovní nasazení, jež se jednoduše nedá pokrýt běžnou pracovní dobou. Je potřeba si ovšem uvědomit podstatu, která je ukryta v jedné malé části mozku. Jedná se část zvanou hypotalamus, který na základě vnímání světla a tmy vyplavuje do organismu příslušný hormon. Denní dobu vyhodnotí hypotalamus jako aktivní a produkuje hormon adenosin - ten vzniká spotřebováním energie a během dne je jeho hladina zvyšována. Oproti tomu melatonin je látka, jejíž množství se během tmy v těle zvyšuje. Vyplavení melatoninu je velmi důležité u zvířat, která se ukládají k zimnímu spánku, a zodpovídá za regulaci celoročního rytmu. Tyto pochody jsou realizovány na základě biorytmu lidského organismu a lze ho jen velmi částečně ovlivnit.

Poruchy spánku

Poruchou spánku se rozumí jakákoliv porucha, která se projevuje nesouvislým spánkem v době k tomu určené. Rozlišujeme insomnii (nespavost), hypersomnii (zvýšenou spavost) a další poruchy způsobující poruchy spánku způsobené zejména psychickými obtížemi.

Nespavost

Nespavost – insomnie nebyla ještě nedávno považována za závažné onemocnění, které by nějak zvláště ohrožovalo lidské zdraví. Dnes ovšem oficiální zprávy hovoří až o 15% populace trpící tímto onemocnění. Zvyšují se také její dopady na lidské zdraví a také na sociální oblast. Nespavost můžeme rozlišit v závislosti na délce jejího trvání a s tím souvisejícími hrozbami.

  • Krátkodobá nespavost: jedná se o klasický příklad, kdy organismus reaguje na aktuální situaci založenou na velkém emočním, stresovém nebo fyzickém vypětí. Obvykle netrvá déle než jeden měsíc a zpravidla sama odezní. Je ovšem velmi důležité hlídat její průběh a zejména její periodicitu. Pokud si tělo zvykne reagovat na zvýšenou zátěž takovou formou, může díky častému opakování přerůst i v nespavost chronickou a dlouhodobou.
  • Dlouhodobá nespavost: zde již hovoříme o nespavosti, která trvá déle než jeden měsíc a můžeme ji považovat za velmi vážnou. Nezbytná je odborná léčba.
  • Primární nespavost jedná se o samostatné onemocnění, které nemá původ v jiném již probíhajícím onemocnění.
  • Sekundární nespavost doprovází často vážné onemocnění, zpravidla nevyléčitelné choroby.

Jak se nespavost projevuje

Každý, u koho se nespavost projeví, by měl se zvýšenou pozorností vysledovat, ve které fázi spánku se nespavost projevuje. Pro lepší orientaci dobré se zaměřit zejména na tyto příznaky:

  • Problém usnout: pokud ulehnete a máte problém „zabrat“, neustále se převracíte ze strany na stranu a strávíte tak před usnutím minimálně 30 minut.
  • Přerušovaný spánek: nejste schopni udržet souvislý spánek až do doby probuzení. Budíte se uprostřed noci a máte problém opět usnout.
  • Předčasné probuzení: probouzíte se před tím, než opravdu musíte vstát, a nejste přitom vyspaní v psychické i fyzické pohodě.
  • Nekvalitní spánek: ačkoliv jste spali dostatečnou dobu, pociťujete během dne únavu, podráždění a nesoustředěnost.

Recept na dobrý spánek

  1. Choďte spát včas – ideální doba, kdy se uložit ke spánku je mezi 21-22 hodinou. Ne nadarmo se říká, že hodina, kterou prospíte před půlnocí, se počítá za dvě. Opravdu dlouhodobé pozorování ukázalo, že v době od 21 bývá spánek nejzdravější.
  2. Před spaním dostatečně vyvětrejte místnost. Čerstvý vzduch a dostatek kyslíku urychlí regeneraci zejména mozkových ale také svalových buněk. Důležitá je i přiměřená vlhkost vzduchu.
  3. Před spaním se vždy dostatečně osprchujte nebo si dopřejte koupel. Teplá voda uvolní strnulé svalové partie a mýdlo odstraní přebytečný kožní maz a nečistoty. Tělo tak může během spánku dýchat a může proběhnout výměna důležitých plynů.
  4. Pokud nemůžete po ulehnutí usnout do 30 min., vstaňte a dělejte nějakou aktivitu, po čase se dostaví únava.
  5. Oblečení, ve kterém spíte, musí být volné, bez stahovacích gum okolo pasu, kotníků a zápěstí. Často oblečení perte, sušte a větrejte.
  6. Vyzkoušejte bylinky pro lepší usnutí

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Log in to comment


Avatar uživatele mss
mss replied the topic: #2
Nespavostí tedy moc netrpím, ale myslím, že se to odvíjí od našeho života. Jaký máme zrovna den, jestli jsme ve stresu nebo jestli jsme spokojení. Já nemůžu usnout maximálně tak, když si odpoledne na hodinku lehnu, tak pak v noci nevím co by, jak nemůžu spát.
Avatar uživatele Schwabka
Schwabka replied the topic: #3
Recept na dobrý spánek je opravdu pěkný a přitom vcelku nenáročný. Až na to uložení se ke spánku mezi 21-22 hodinou. To u mě rozhodně nepřipadá do úvahy. To ještě na vrcholu aktivity. kdy bych jinak vše stíhala, kdybych šla spát v 9? To by sova jako já ani neusnula. Mně se spí lépe ráno než večer. Když ale musím vstávat moc brzy, tak to je peklo :ohmy: