Je nezbytný pravidelný příjem vitamínu K bez výkyvů (vždy stejné množství během dne), které by mohly způsobit změnu účinnosti Warfarinu, tedy změnu INR.

Číst dál: Dieta při antikoagulační léčbě Warfarinem

Jaro většina z nás vítá s nadšením a povděkem. Teplé sluneční paprsky prohřívají ztuhlé končetiny a prodlužující se dny s delší dobou svitu vlévají energii do žil. Avšak ne všichni jsou nadšeni z rozvíjejících se barevných poupat a probouzející se přírody. Alergikům opět nastává náročné období, ve kterém se řada z nich obává opustit zdravé bezpečí domova a i přes veškerá opatření se nevyvarují oteklých očí a dalších nepříjemných alergických projevů. Již v průběhu února začíná pylová sezóna u olše a lísky. V březnu se k nim přidávají bříza, dub, jilm, tis, topol a vrba. V dubnu pyluje již sedmnáct stromů běžně se vyskytujících na našem území a současně s nimi začínají zatěžovat alergiky květy bylin. Jako první rozzáří naše pole a louky pampelišky a řepka. Sezóna však pokračuje až do září a října.

Číst dál: S jarem přichází první alergie

Chronické nemoci jsou skutečným utrpením. I když nejsou příliš vážné, velmi vytrvale nám znepříjemňují život a bývá obtížné nalézt úlevu. Kožní nemoci bývají o to horší, protože se zde k nepříjemným pocitům přidává i vizuální hledisko. Do této kategorie patří také seboroická dermatitida. Co na ni platí nejvíc?

Číst dál: Seboroická dermatitida

Již na začátku letošního roku byla ve všech médiích skloňována ptačí chřipka. Jde o virové onemocnění, které bylo poprvé zaznamenáno na počátku 20. století v Itálii. Největší pandemií ptačí chřipky si však svět prošel v roce 2003. Ta postihla především oblast Asie. V té době tam ze 118 nakažených lidí ptačí chřipkou zemřelo 61 lidí. Není tedy divu, že když se nyní objevila na naše území, dělají veterináři vše co je v jejich silách, aby bylo zasaženo co nejméně chovů. Naštěstí nebyl, u tohoto kmene ptačí chřipky, zatím zaznamenám žádný přenos na člověka.

Číst dál: Ptačí chřipka

Světový den Downova syndromu byl oficiálně stanoven Organizací spojených národů na 21. března od roku 2012. Je to den, který pomáhá zvýšit povědomí o stavu a dívá se na to, jakou roli hrají lidé s Downovým syndromem v našich komunitách. Pro označení události, hovořil Health & Life s Aisha Ahmadi, přednášející na Katedře Katar University of Clinical Mental Health poradenská psychologie, aby se o Downově syndromu dozvěděl více.

Číst dál: Co víte o Downově syndromu?

V období chřipek a nachlazení se často potýkáme s kašlem. Ten může mít dvě podoby, kdy každá z nich značí jiný průběh nemoci a vyžaduje rozdílný způsob léčby. Jak si poradit se suchým a vlhkým kašlem? Zvolte efektivní způsob léčby a ulehčete si trápení během nemoci. Navíc pomůžete svému organismu efektivně bojovat s patogeny a podpoříte rychlejší rekonvalescenci.

Číst dál: Jak si poradit se suchým a vlhkým kašlem? Zvolte efektivní metodu

Termín „alergie“ začali jako první používat lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Pojmenovali tak fenomén přecitlivělosti některých pacientů na pyl, prach a některé druhy potravin. Slovo pochází z řeckého allos, což znamená jiný nebo změněný stav. V současné době se o alergii hovoří v souvislosti s nepřiměřenou reakcí imunitního systému látky z okolního prostředí, které by byly za normálních okolností neškodné. V celosvětovém měřítku je počet lidí trpících nějakou formou alergie velmi vysoký. Jen v České republice jde o téměř třetinu obyvatel.

Číst dál: Alergie aneb když organismus reaguje nepřiměřeně

Pásový opar je infekční onemocnění jednotlivých nervů na povrchu kůže. Je způsobeno virem varicella-zoster – stejným virem, který způsobuje plané neštovice. Každý, kdo se zotavil z planých neštovic, ať dítě nebo dospělý, může dostat pásový opar. Ve Spojených státech se vyskytuje odhadem 1 milion případů planých neštovic ročně, u 1 ze 3 lidí se během jejich života vyvinou plané neštovice.

Číst dál: Pásový opar: Příčiny, příznaky a léčba

Epidermolysis Bullosa (EB) je onemocnění, které způsobuje, že kůže je křehká. Proto se také nazývá syndrom motýlích křídel. Protože kůže je tak křehká, může být snadno zraněna, způsobuje tvorbu bolestivých puchýřů. Tyto puchýře mohou způsobit vážné problémy, pokud se infikují.

Číst dál: Co je Epidermolysis Bullosa?

Statistiky vyspělých států hovoří jasně. Až polovina úmrtí v nich je zapříčiněna nemocemi oběhové soustavy, čtvrtina lidí pak umírá na rakovinu. Zdá se to jako nezvratný osud, každý druhý z nás zemře na infarkt nebo mozkovou mrtvici, každý čtvrtý podlehne rakovině. Civilizované společnosti zajišťují sice jistou míru bezpečí před násilnou smrtí a díky špičkové úrovni lékařství zaručují vysokou dobu dožití, nezdravý životní styl však s sebou nese civilizační choroby, které původně lidstvo neznalo. Jak se chránit a co dělat, když problém nastane?

Číst dál: Zemřete na infarkt myokardu?

Bolesti zad bohužel trápí čím dál větší procento populace. U někoho přetrvávají dlouhodobě, jiní se potýkají spíš s nárazovou ostrou bolestí. Případů, kdy samy vymizí, je však minimum. Bolest zad může potkat každého, ale riziko se zvyšuje s přibývajícím věkem (poprvé se potíže objevují už mezi 30. a 40. rokem), špatnou fyzickou kondicí, nadváhou, jinými nemocemi (rakovina či artritida) či kouřením. Někdy je to i dědičná záležitost.

Číst dál: Proč vás bolí záda a jak s tím bojovat?

To, že sůl zvyšuje krevní tlak, je docela známá věc. V důsledku vysokého krevního tlaku vás pak může potkat mrtvice, srdeční selhání a infarkt. Jenže nadměrná konzumace soli zapříčiňuje také svalové křeče, obezitu, ledvinové kameny či zadržování vody. To jsou potvrzené informace.

Číst dál: Je sůl opravdu tak špatná pro naše zdraví?

Panická porucha je poměrně závažný stav, při němž člověk prožívá opakované záchvaty intenzivního strachu až hrůzy. Vzniká náhle, bez příčiny a dotyčný nad sebou ztrácí kontrolu. Během chvíle dosahuje maxima a přechází v záchvat, kterému se říká panická ataka. Je to nepříjemný stav, při kterém člověk není schopen s tím nic udělat. Součástí jsou i tělesné příznaky v podobě svíravých pocitů na prsou, zrychlené srdeční činnosti, svalového třesu, pocitu na zvracení či na omdlení. Má velký vliv na následné chování, dotyčný se později vyhýbá místům, kde pocity hrůzy prožil. Začne mít strach, že se ataky znovu objeví a proto to může vyústit až ve vyhýbání ostatním lidem. Člověk raději zůstává schovaný v bezpečí domova.

Číst dál: Panická porucha

Afty jsou pro většinu lidí nepříjemnými paralyzéry úst, které dokáží potrápit. Člověk nemůže pořádně jíst, zvýšeně sliní a dokonce i polykání kolikrát působí bolest. Záleží, kde se aft lokalizuje a také v jakém počtu. Jeden aft se léčí poměrně snadno, ale i tak nám v ústech překáží a my máme pocit, že v nich neustále něco máme.

Číst dál: Problém s afty

Jistě už o viru Zika něco tušíte. Kdo nežil posledního půl roku na jiné planetě, ví, jaká je situace. Odborníci tvrdí, že tu s námi je už přes 60 let, ale teprve v uplynulém roce se začal projevovat. Před pár měsíci se z něj stal globální problém a Světová zdravotnická organizace varovala, že se během léta nejspíš dostane do oblíbených dovolenkových destinací. Lidé se teď ptají, co dál. Mají se své dovolené v teplých krajích vzdát? Je virus opravdu tak nebezpečný?

Číst dál: Virus Zika

Podle statistik má v Česku nesnášenlivost lepku asi 50krát více obyvatel, než kolik jich to o sobě skutečně ví. Právě vzhledem k tomu, že to není nic, na co by se umíralo, připisuje spousta lidí různé problémy jiným příčinám. Bezlepková dieta jim nic neříká, tím pádem se jejich zdravotní stav nikdy nezlepší. Patříte také mezi ty, jejichž alergie na lepek nebude nikdy diagnostikována?

Číst dál: Nejznámější příznaky alergie na lepek