Mrvice, mrtvička, cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda, zkráceně CMP, odborně iktus a lidově mozková mrtvice nebo mrtvička je onemocnění vznikající většinou náhle a zdánlivě z plného zdraví. Člověk postižený cévní mozkovou příhodou však dlouho dobu před propuknutím této choroby trpěl nejčastěji vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo zvýšenou hladinou cholesterolu v krvi, tedy metabolickým syndromem.

Jak často se vyskytuje mrtvice - cévní mozková příhoda?

Po infarktu myokardu je mrtvice druhou nejčastější příčinu kardiovaskulárních úmrtí v České republice. Za posledních 10 let sice stoupá výskyt tohoto onemocnění v populaci, ale díky lepší péči klesá počet zemřelých na cévní mozkovou příhodu.

Co to je mrtvice - cévní mozková příhoda?

Dochází k výpadku prokrvení a odumření části mozku. Podle její části také dochází k typickým příznakům. Prokrvení mozkové tkáně vzniká buď na podkladě uzávěru vyživující tepny nebo rupturou tepny a pak dochází k zakrvácení. Základní dělení je tedy na ischemické a hemoragické cévní mozkové příhody. Jedná se o velmi závažný akutní stav, který vyžaduje urgentní řešení. V případě velkého rozsahu poškození se jedná o smrtelné postižení. V případě menšího poškození může dojít pouze k neurologickému či psychickému postižení. Po důkladné rehabilitaci následující adekvátní léčbu může dojít i úplnému uzdravení s minimem trvalých následků.

Ischemická cévní mozková příhoda

Vzniká na základě trombózy aterosklerózou postižené tepny, tedy postupným postižením cévní stěny tepny končícím jejím úplným uzávěrem. Další možností je uzavření tepny nejčastěji vmetkem, malou částečkou sražené krve. Hovoříme pak o embolii. Embolus vzniká nejčastěji při hluboké žilní trombóze nebo při fibrilaci síní. Vmetek však může být i charakteru tuku, vzduchu či nádorové tkáně. Při včasné léčbě (do 3–6 hodin) je možnost úplného uzdravení.

Hemoragická cévní mozková příhoda

Při hemoragické cévní mozkové příhodě dojde k prasknutí tepny v mozku a krev se vyplaví do mozkové tkáně. Sám prostor v lebeční dutině je jasně specifikovaný, ohraničený a nelze jej rozpínat. Vyplavením krve však narůstá objem v lebeční dutině a krvi musí jiné tkáně ustoupit, tedy mozková tkáň a mozkomíšní likvor. Mozková tkáň tak může být vytlačována a jejím neprokrvením odumírá.

Nejnebezpečnější je rychle rozvíjející se otok a útlak dýchacího a srdečního centra. V takovém případě může dojít záhy k úmrtí.

V některých případech může dojít k zakrvácení do proběhlé ischemické mozkové příhody, čímž se výrazně zhorší prognóza na přežití.

Projevy mrtvice - cévní mozkové příhody

Nejčastějším projevem je náhlý výpadek v hybnosti některé části těla, porucha řeči, porucha zraku, jednostranná slepota, dvojité viděním rozmazané vidění, porucha řeči, sluchu, závrať, porucha chůze, snížená citlivost, slabost, ochrnutí, nekoordinované pohyby, bezvědomí, smrt.

Rizikové faktory mrtvice - cévní mozkové příhody

První pomoc

Máte-ji jakékoliv podezření dle příznaků výše, okamžitě volejte 155. Zaznamenejte si dobu prvních příznaků. Do příjezdu záchranářů se snažte postiženou osobu uklidnit. Dojde-li k bezvědomí, řiďte se pokyny dispečera.

Autor: Magazín o zdraví, nemocech, hubnutí, dietě, bylinkách a diskuzní forum

Musíte být přihlášení


Avatar uživatele skolka
skolka odpvěděl/a: #2
Tak s cévní mozkovou příhodou bohužel přijde do styku hodně lidí a týká se nejenom staršíchlidí, ale také mnoha mladých. A často je to takový skrytý zabiják, že někdo ani netuší, že mu něco je, a pak přijde takový atak, po kterém se dlouho vzpamatovává.