Jednu z nejznámějších jarních bylin představuje medvědí česnek. Především v posledních letech se stal doslova hitem a spousty lidí se těší, až začne jeho vegetační období a budou moci vyrazit za jeho sběrem. Jestliže o medvědím česneku slyšíte poprvé anebo s ním máte minimální zkušenosti, jste na správném místě. V následujících řádcích se totiž budeme podrobně věnovat jeho původu, vzhledu, vegetaci, sběru, pěstování a uchování. Dlužni nezůstaneme ani tipy na úpravu medvědího česneku a recept.

Medvědí síla

Proč zrovna medvědí česnek? Odpověď je vcelku jednoduchá. Jedná se o první bylinku, kterou medvědi vyhledávají po dlouhém zimním spánku. Jejich žaludek se během něj zanesl velkým množství toxických látek. Medvědí zkonzumují určité množství tohoto typu divokého česneku, čímž si svůj organismu vyčistí. Jaké látky tedy medvědí česnek obsahuje? Především silice s obsahem síry a amoniaku. Ukrývá se v něm ale také gejzír vitamínu C a fytoncidy. Medvědí česnek dokáže kompletně zlikvidovat parazity i v lidském žaludku a efektivně podpoří trávení. Rychleji se díky němu hojí vředy a nejrůznější rány. Umí uklidnit i případné křeče.

Jak vypadá medvědí česnek?

Medvědí česnek se řadí mezi vytrvalé byliny vyznačující se přítomností podzemní cibule. Ta je charakteristická podlouhlým tvarem délkou okolo 5 cm a tloušťkou cca 1 cm. Výšky dosahuje rostlina mezi 10 až 45 cm. Typický je medvědí česnek přízemními řapíkatými listy majícími jemně vejčitý tvar. Z rubové strany listů není patrná žilnatina. Dosahují tradičně délky od 10 do 20 cm. Rostlina je známá i tradičními květy, jež jsou bílé a mají polokulovitý tvar. Pokud se podíváme na místo růstu medvědího česneku, v době kvetení bude hodně prosyceno právě bělavou barvou jemných kvítků.

Místa výskytu medvědího česneku

Medvědí česnek se řadí mezi bylinky evropského původu a hojně roste jak v západní, tak i střední Evropě. Najdeme jej od Británie až po Rusko. Dokonce se nachází i na Kavkazu. Roste i v severských zemích typu Švédska, Norska a Finska. V našich končinách je jeho výskyt vcelku nerovnoměrný. Nejvíce se nachází hlavně na Moravě, v jihozápadních a severovýchodních oblastech Čech. Vyskytuje se ale i mnohde jinde. Tradičně se lze setkat se dvěma poddruhy medvědího česneku, a to medvědím česnekem pravým majícím drsné květní stopky a ukrajinským se stopkami hladkými. V našich končinách rostou oba. A kde konkrétně se nachází? Optimální místo pro obě varianty představují lužní lesy s půdou plnou živin. V mnohých dubových a habrových hájích se setkáme doslova s mořem rostlinek tvořících kolonie. Na nadmořské výšce z hlediska jeho výskytu příliš nezáleží, najdeme jej od nížin až po horské oblasti.

Omezená doba růstu

Pokud si myslíte, že vyrazíte do lesa a posbíráte si medvědí česnek kdykoli v průběhu roku, jste na omylu! Roste totiž pouze od přelomu února a března až zhruba do dubna či května. Záleží na konkrétním místu výskytu. Někde je samozřejmě vegetační období delší.

Sběr medvědího česneku

Při sběru je třeba být šetrný k samotným rostlinám. Nevytrhávejte je celé včetně cibulek, ale sbírejte pouze listy. Jestliže nedojde k narušení cibulky, růstový cyklus se nepřeruší a na stejném místě najdete medvědí česnek i následující rok. Většina sběratelů o této skutečnosti ví a mají své oblíbené lokality, do nichž se vracejí. Také vědí, že medvědí česnek nelze sbírat v národních parcích a rezervacích, což zakazuje zákon č. 114/1992 Sb. § 29 odst. i a § 34 odst. E. Jinak je třeba dát pozor na záměnu s konvalinkou mající podobné listy. Jsou ovšem poněkud menší, tužší a konvalinka má úplně odlišné květenství, kdy její kvítky připomínají malé zvonky. Typická je u ní i absence tradiční česnekové vůně.

Pěstování medvědího česneku

Nechce se vám každým rokem do lesa a rádi byste měli medvědí česnek na své vlastní zahradě? Proč ne? Není problém si jej přinést z lesa a vysadit. Jen byste měli brát v potaz především jeho umístění. Medvědí česnek roste tradičně pod stromy, takže i na zahradě se vyplatí vysadit jej do stínu. Máte-li sad, není co řešit. Zpočátku jej stoprocentně zalijte, nicméně poté už bude růst bez jakékoli další péče.

Multifunkční využití

Důležitou roli hraje medvědí česnek v léčitelství, kdy se jím dokáže snížit vysoký krevní tlak. Optimální je také v případě vzniku křečových žil. Vynikající je pro zlepšení trávení. Medvědí česnek oceňují i včelaři. Vždyť se jedná o rostlinu, která kvete poměrně brzy a disponuje spoustou pylu. Hodně oblíbený je ale medvědí česnek hlavně v kuchyni. Vynikající je v mnoha modifikacích, a to třeba pod maso, jako špenát nebo do polévek. Skvělý je taktéž jako čistě přírodní koření.

Skladování medvědího česneku

Je poměrně jednoduché a standardně se vychází ze třech základních metod, jež si následně uvedeme.

Hloubkové zamrazení

Časem prověřená a velmi jednoduchá metoda uchování medvědího česneku. Stačí pouze dokonale omýt listy a následně je nakrájet na malé kousky. Vše dáte do igelitového pytlíku a uložíte do mrazáku.

Sušení medvědího česneku

Chcete-li mít přírodní jednodruhové koření, pak si lístky medvědího česneku jednoduše nasušte. Učinit tak můžete jak prostřednictvím vzduchu na sítu, tak i v sušičce.

Výroba pesta

Pesto je jakousi směsí medvědího česneku, oleje, soli a dalších surovin. V lednici vydrží klidně i několik měsíců.

Vyrobte si jednoduše pesto

Jak na výrobu pesta z medvědího česneku? Velmi jednoduše.

Potřebné suroviny:

- 150 g lístků medvědího česneku,

- 15 g jemné soli,

- 100 g jakýchkoli nesušených oříšků,

- 90 ml kvalitního oleje,

- 70 g sýra typu parmezánu.

Jak na to?

Veškeré suroviny dáme do jedné mísy a ponorným mixérem rozmixujeme, aby vznikla hustá hmota. Uchováváme v lednici. Po využití pesta jej vždy jemně zakápneme olejem a vrátíme do lednice.